ZTRÁTA BLÍZKÉ OSOBY

Aktualizace: čvn 21

"Seberozvoj"

Každý z nás za svůj život zažije různé situace, kterým se jen tak nedá vyhnout. Jednou z těchto situací je ztráta blízké osoby.

Ztráta je pro každého z nás ze všech ohledů těžká, ať už jde o osobu, zvíře nebo i nějakou věc (např.: oblíbená hračka).


Když někoho ztratíme, vždy nás to zasáhne. Ale truchlení přeci není žádný hřích, je to přirozená reakce na smutnou situaci.

Ztratit blízkou osobu můžeme různými způsoby a ne všechny jsou tragické, může se vám stát, že nějaký váš přítel se odstěhuje do ciziny, nebo se jen přestanete stýkat... Ale bohužel tenhle článek se týká ztráty v podobě smrti, což je opravdu hodně komplikovaná situace, která vám může klidně otočit život na ruby.


Pokud ztratíte osobu způsobem, že se odstěhuje, máte stále nějakou možnost se kontaktovat a možná i někdy ve vzdálenější budoucnosti se vidět, popovídat si a podniknout něco spolu, ale pokud osoba zemře, nemůžete nic, vůbec nic.

Nemáte možnost se vidět, popřát té osobě k narozeninám a už vůbec ji obejmout. Je to velká prázdnota a zoufalství, když se vám něco přihodí a vy jste několik měsíců, nebo let zvyklí tyhle situace dané osobě sdělovat a zlepšovat ji tím den, jenže teď ji to nemáte jak sdělit a ani na zprávu vám nezareaguje.

Také v sobě cítíte bolest, když tu osobu vidíte na nějaké fotografii, nebo videu...

Tyhle pocity vás jen ubíjí a ničí a lidé kolem vás je neumí většinou pochopit, pokud k osobě neměli ten stejný vztah jako vy.


Velká většina lidí také bojuje s otázkami jako "Tomu nevěřím.", "To nemůže být pravda.", "Proč on a ne já?", nebo také "To tu teď mám žít bez něj?". Ale ať nad těmito otázkami uvažujeme jakkoliv dlouho, vždy nám jen ubližují a stejně nikdy pořádně nepříjdeme na jejich odpověď, která by vám od smutku ulevila.


Když někomu umře blízká osoba, velmi často se naše chování změní - hlavně pohled na život a na smrt. Náhle můžeme život vidět jako hodně negativní místo a smrt jako nějakou lepší variantu, úlevu či přiblížení k osobě. Nejlepší je se s tím vypořádat, ať už je to těžké jakkoliv, jelikož osobu už nijak nevrátíte.


A jak se z takové situace vypořádat?

Za 1. si to hlavně uvědomit, říct své hlavě co se stalo, protože pokud tu situaci nepřijmete, nikdy se smutných pocitů při pomyšlení na danou osobu nezbavíte.

Dále se s tím někomu svěřte, jelikož jste velice zranitelní, je dobré když na vás někdo dohlédne, někdo komu můžete věřit a víte, že vás dokáže podržet.

Je možnost si zajít za psychoterapeutem či do krizového centra, jsou zvyklí řešit takové situace a vždy vám pomohou, i když to jsou pro vás cizí osoby.

Navíc každý psychoterapeut musí dodržovat mlčenlivost, takže se nemusíte bát, že by to někde vykládal.


Ale pozor na to, že všechny tyhle pocity a myšlenky se vám mohou kdykoli v životě vracet, ať už chodíte k psychoterapeutovi, nebo o tom říkáte svým přátelům či rodine, ale nejde o to, že by byl psychoterapeut špatný, nebo že by jste o tom málo mluvili se svými blízkými, neboť každý je jinak citlivý a reaguje různě.

Samozřejmě po čase vše vždy lehce ustoupí ať už chcete, nebo ne, takže vždy můžete očekávat alespoň malou úlevu po různých intervalech života.


Tímto článkem bych chtěla vzdát hold mému skvělému kamarádovi, který tu už delší dobu není a popřát mu blažený klid od tohoto života. Mám tě ráda Zambo.



233 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše